Hlíva ústřičná
Pleurotus ostreatus

Hlívy pěstujeme na dubovém, bukovém, březovém, topolovém popř. vrbovém dřevě. Můžeme také použít dřevo jabloně a ořešáku. Dřevo by mělo pocházet ze stromů nebo větví, které nejsou poraženy delší dobu, kdy má svoji přirozenou vlhkost a není napadeno jinými houbami. Ideální doba od poražení je 2-3 měsíce.Za tuto dobu ztratí dřevo veškeré obranné látky a podhoubí může kmeny nebo větve dobře kolonizovat.

1) Pěstování na dřevě
Do kmenů nebo větví o průměru 10-30 cm a délce 30-40 cm navrtáme rovnoměrně otvory (po celé délce a obvodu), měly by být 4-5cm hluboké o průměru 8-10 mm. Na l špalek stačí 8 kolíčků. Do takto připravených otvorů ve špalku zatlačíme nebo zatlučeme očkovací kolíčky kolonizované podhoubím Hlívy. Ty je potom dobré utěsnit voskem nebo parafinem. Zamezíme tím případnému vysychání mycelia a také možné kontaminaci. Potom můžeme zaočkované kmeny umístit na zastíněná místa v zahradách, parcích apod. Optimální doba pro vysazení jsou jarní a letní měsíce. Rychlost kolonizace závisí na počasí. Zejména při pozdějším vysazení dojde k nedostatečnému prorostení a vlivem poklesu teplot dojde ke zpomalení růstu podhoubí. Ten je opět obnoven v příštím roce kdy teploty stoupnou. Abychom zabezpečili dostatečnou vlhkost dřeva po celé období, můžeme kmeny z 1/3 zakopat do země a pravidelně zalévat. Po dostatečném prorostení kmenu podhoubím(zřetelně viditelné zběláni v řezu) dojde v důsledku poklesu teplot k nasazení zárodků (fruktifikaci) a následně růstu plodnic Hlívy. Tento cyklus se opakuje podle použitého dřeva několik let až do úplného rozpadu dřevní hmoty. Zaočkované kmeny můžeme také umístit do PE pytlů, kde zabezpečíme vlhkost dodáním malého množství vody. Ty potom umístíme v místech se stálou teplotou. Takto můžeme připravit prorostlé kmeny i v zimním období doma a plodnost vyvoláme vždy když prorostlý kmen z pytlů vyjmeme a umístíme do prostor s teplotou pod 18°C. Tak můžeme regulovat sklizeň po celý rok. délka prorůstání je závislá na použitém dřevu. U měkkých dřev dochází k prorostení za 3-4 měsíce. Cyklus plodnosti je 3 roky. U tvrdých dřev probíhá kolonizace 4-5 měsíců, ale plodnost může být i 5 let.

2) Pěstování na pařezech a jejich likvidace
Podobným způsobem můžeme naočkovat i pařezy stromů, které nám Hlíva pomůže rozložit a tím i zlikvidovat. Po naočkování pařezů tyto zakryjeme papírovou lepenkou, na kterou položíme plastickou folii a navršíme zeminu. Po několika měsících, když mycelium houby postupně proroste celým pařezem i kořeny odstraníme kryt z pařezů a ty nejen plodí, ale v průběhu několika let se i rozloží. Vzniklá hmota je vhodná ke kompostování.

3) Pěstování na slámě
Substrátem je nejlépe krátce řezaná pšeničná, ječná nebo žitná sláma, která byla skladována v suchu. Nevyhovuje sláma černá, plesnivá, shnilá nebo zcela čerstvá. Touto slámou naplníme 40-60 litrový pytel. Použijeme raději silnější materiál, který lépe snese teplotu vřelé vody. Slámu potom v pytlích přelijeme vřelou vodou tak, aby byla i horní vrstva potopena. Pytel poté zavážeme a necháme několik hodin v klidu. Po vychladnutí odřežeme u pytle dolní rohy a necháme vodu zvolna vytéci. Následující den pytel rozvážeme a po obvodu popřípadě i vně materiálů umístíme očkovací kolíčky. Při manipulaci dbáme na čistotu rukou a nářadí. Zamezíme tím následné kontaminaci substrátu jinou plísni. Pytel poté zavážeme a uložíme na místo s teplotou 20-25°C. Po 3-4 týdnech je obsah pytle celý bílý. V tomto čase uděláme rovnoměrně po obvodu pytle několik otvorů (pytel opatrně prořízneme) a umístíme je na chladné světlé místo. Po 2-4 týdnech začnou ze zářezů vyrůstat plodnice. Růstové vlny se objevují podle teploty v odstupu 14-21 dnů. Pytel plodí do té doby než jeho obsah nezměkne a nezačne se rozkládat.